Čtvrtý obvod má od jara hotovou Strategii adaptace na klimatickou změnu. Je to dobrý dokument, který ukazuje, co je potřeba dělat. Problém je, že mezi strategií a tím, co lidé během horkého léta skutečně zažívají na Doubravce, v Lobzích nebo v Újezdě, zůstává velká mezera. Plán už máme. Teď podle něj musíme začít měnit Čtyřku.
Strategii jsme čtyři roky prosazovali v komisi pro životní prostředí. Vznikala od roku 2025 pod vedením Jana Koppa z Fakulty ekonomické ZČU, navazuje na studii geologa a klimatologa Václava Cílka a opírá se o odborné analýzy i pocitovou mapu, do které se zapojili obyvatelé.
Mezi hotovou strategií a první změnou v terénu je rok a půl
V polovině srpna obvod oznámil, že na zhruba 70 hektarech trávníků změní režim sečení a začne používat mozaikové sečení. Je to správný krok. Nový režim ale začne platit až od vegetační sezony 2027. Teprve zkušenosti z letošního léta mají změnit také skladbu nových výsadeb.
O změnách režimu sečení jsme na komisi životního prostředí mluvili poslední čtyři roky. Nakonec je prosadilo až extrémní léto, ne argumenty. To je přesně ten způsob rozhodování, který chceme změnit — opatření mají přicházet z připravené strategie, ne jako reakce na to, co se právě stalo.
Stín a pitná voda nejsou nadstavba, ale základní vybavení obvodu
Město provozuje šest veřejných pítek, devět pumpiček a šest mlžítek. Všechna mlžítka stojí v centru. Z pítek je na území Čtyřky jediné, v Červeném Hrádku. Sídliště na Doubravce, kde v létě není kde se schovat ani napít, v této síti prakticky nefiguruje.
Chceme to změnit levně a rychle. Pítka lze umisťovat tam, kde už vodovodní síť je — u hydrantů, na zastávkách, u hřišť a sportovišť. Dětská hřiště chceme systematicky zastiňovat, a to nejen funkčně, ale i vzhledově; světlé plachty zvládají obojí a v jiných městech se osvědčily. U laviček musí být kritériem nejen počet, ale i to, kde stojí — lavička na místě, kam celý den svítí slunce, je v srpnu k ničemu. A vodní prvek, ve kterém si dítě může namočit ruce, ochlazuje okolí i lidi zároveň.
Nestačí jinak sekat. Musíme jinak sázet a pečovat
Při obnově trávníků chceme používat směsi odolnější vůči suchu a tam, kde to dává smysl, zakládat květnaté louky. Během veder a sucha se nemá sekat vůbec, jinde můžeme sekat jen okrajově – například nízký pás podél chodníku a uvnitř ponechat vyšší porost.
U stromů má obvod k dispozici vlastní důkaz. Dva roky měří v Dlouhé ulici, jaká zálivka mladým stromům nejvíc prospívá, a zjistil, že standardních pět let povýsadbové péče v dnešních podmínkách nestačí.
Nestačí ale jen déle zalévat. Pomoci mohou závlahové mísy a mulč, které udrží půdu déle vlhkou a umožní efektivněji využít zálivku. Pokud víme, že mladé stromy potřebují delší a kvalitnější péči, musí se to projevit také v rozpočtu a ve způsobu, jakým nové stromy vysazujeme a následně se o ně staráme.
Bez vlastní položky v rozpočtu zůstane strategie dokumentem
V rozpočtu obvodu na rok 2026 se slovo adaptace nevyskytuje. Péče o zeleň, výsadba, zálivka, úklidy i zimní údržba jsou schované v jediné souhrnné položce životního prostředí. Adaptační opatření tak nesoutěží s ničím konkrétním — soutěží se vším naráz a prohrávají, protože posyp a sekání se udělat musí, zatímco stín na hřišti se dá odložit. Že to jde jinak, ukazuje sám rozpočet: údržba vodních ploch na Lobezské louce svůj vlastní vyčíslený řádek má. Pojmenovat konkrétní věc není technicky nemožné, je to rozhodnutí.
Rozhodující je ale investiční část. Odbor životního prostředí a dopravy měl loni na stavební investice necelé čtyři miliony. Letos má nulu — a nulu má i ve výhledu na roky 2027, 2028 a 2029. Obvod přitom investuje dál, letos přes padesát milionů, výhradně jen do budov. Stín, pítko ani úprava plochy pro vsak nemají v příštích čtyřech letech kam být zařazeny. Retenční nádrž u nové radnice i u školky v Újezdě vznikly proto, že se zrovna stavěl dům. Mimo budovy rozpočet s adaptací, jak to vypadá, nepočítá.
Lidé mají o adaptaci rozhodovat, ne se o ní dozvídat
Obvod slibuje, že ponechané ostrůvky vyšší trávy označí informačními cedulkami, aby bylo zřejmé, že jde o záměr. To je správné, ale je to poslední krok, ne první. Vysvětlit hotové rozhodnutí není totéž jako zeptat se před ním.
Umíme přitom obojí. Pocitová mapa, ze které strategie vychází, ukázala, že lidé dokážou přesně pojmenovat místa, která jsou v létě nesnesitelná — a udělali to zadarmo a rychleji než jakýkoli průzkum. U krajinářské studie okolí svatého Jiří se do přípravy mohli zapojit také. Jenže tam, kde se rozhoduje o penězích, se neptáme.
Seznam míst, kde přibude stín, pítko nebo vodní prvek, chceme sestavit také z podnětů lidí z konkrétních ulic a zveřejnit ho spolu s termíny. O prioritách dotačního programu v oblasti životního prostředí mají spolurozhodovat obyvatelé, ne jen komise. A změny veřejného prostoru chceme vysvětlovat předem – přímo na místě, v Doubraveckých listech i na webu obvodu.
Dešťovka musí zůstat tam, kde spadne
Hospodaření s dešťovou vodou při rekonstrukcích řeší především Správa veřejného statku a magistrát. Obvod ale může aktivně požadovat, aby se při opravách chodníků, ulic a dalších veřejných ploch počítalo se zasakováním vody i se stínem.
Možností je řada – od vhodných povrchů a sklonu chodníků až po odvádění vody do zeleně. Chceme tato řešení požadovat systematicky u každé stavby na našem území, ne případ od případu podle toho, kdo si na ně zrovna vzpomene.
A tam, kde má Čtyřka rozhodování přímo ve svých rukou, můžeme začít hned – u vlastní zeleně, vlastních hřišť a vlastního rozpočtu.
Chceme strategii, která nezůstane na papíře
Chceme mít v rozpočtu samostatnou položku na adaptační opatření. A zveřejníme seznam deseti míst na Čtyřce, kde do konce volebního období přibude stín, pítko nebo vodní prvek – u každého s jasným termínem dokončení.
Chceme Plzeň 4, kde se dá i v horkém létě dojít z domova na zastávku ve stínu a cestou se napít.