Doubravecké listy chodí jedenáctkrát ročně do třinácti a půl tisíce schránek a jsou dobré. Není to zdvořilostní úvod. V krajském kole soutěže Radniční listy roku vyhrály v roce 2020 i 2021, naposledy skončily třetí a facebookový profil obvodu byl druhý nejlepší v kraji. Porota ocenila grafiku, čtivost textů i to, kolik prostoru dostávají místní spolky. Právě proto má smysl mluvit o tom, co v nich chybí. U špatného zpravodaje by to cenu nemělo.
Ta samá porota má totiž jednu opakovanou výtku, která se shoduje s naší: přílišnou dominanci vedení obvodu. V kritériu přiměřenosti citací hodnotitelé uvádějí, že množství obojího je nadprůměrné. Problém ale sahá dál. Oficiální účty obvodu na sociálních sítích, včetně videí, se totiž až příliš často mění v nástroj osobní prezentace starosty a místostarostů, místo aby sloužily jako objektivní informační kanál. Spočítali jsme si to sami: v posledních dvanácti číslech zpravodaje je starosta nebo místostarosta na asi třetině redakčních fotografií, na facebookovém profilu obvodu jde o asi polovinu příspěvků a videí.
Zpravodaj má dvanáct stran a každá fotka je volba
Na tom čísle není nic skandálního a nejde o to, aby vedení obvodu z Listů zmizelo. Starosta má o své práci informovat a fotografie z otevření školky do zpravodaje patří. Jenže dvanáct stran je pevné číslo. Každá fotografie vedení obvodu je fotografie, která se nevešla někomu jinému: spolku, který v Bukovci pořádá něco, o čem v Lobzích nikdo neví, člověku, který se roky stará o kus veřejného prostoru, nebo dvoustraně o chystané investici včetně toho, co se nepovedlo, nebo zabere místo informaci, která nebyla vůbec podána.
V minimálním rozsahu s odkazem na web by tu mohla a měla být i úřední deska.
Prostor pro názory nemá záviset na dobré vůli vydavatele
Tiskový zákon ukládá vydavateli radničního periodika povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace a přiměřený prostor pro názory členů zastupitelstva. Tím zcela určitě není 1500 znaků za dva roky, což je současný formát. Zvolení zastupitelé reprezentují své voliče a těch je sice méně než voličů starosty, ale i tak jich není málo. Slovo přiměřený ale zákon nedefinuje, takže si ho vykládá vydavatel, tedy rada obvodu. Zastupitelům zbývá cesta přes doplňující informaci a v krajním případě soud, což je nástroj na patologické případy, ne na běžný chod měsíčníku.
Řešení je nudné ale osvědčené. Statut zpravodaje schválený zastupitelstvem, redakční rada se zastoupením všech zastupitelských klubů a pevně vyčleněný rozsah, který nezávisí na tom, kdo zrovna vládne. Metodiku k tomu vydala organizace Oživení na základě analýzy sta radničních periodik z celé republiky, není třeba nic vymýšlet.
Podobně měřitelně se dá postupovat u webu. Soutěž Zlatý erb běží dvacátý osmý rok a porota v ní hodnotí přehlednost, dostupnost informací, splnění zákonných povinností a kvalitu digitálních služeb. Jak říká jedna z porotkyň, nejde o diplom, ale o bezplatný audit zvenčí. Přihlásit se stojí nulu korun a výsledek nezávisí na tom, jestli se webem chlubí koalice nebo ho kritizuje opozice.
Stačí si zkusit na současných stránkách obvodu najít jakoukoli konkrétní informaci a rychle zjistíte, že o přehlednosti a intuitivním ovládání nemůže být řeč.
Participace není anketa nad hotovou studií
Tohle je jádro věci a zpravodaj je jen jeho nejviditelnější částí. Obvod umí informovat o tom, co už rozhodl. Popřípadě se radnice umí pochválit za to, co už udělala. Chválit jiné a dávat jim prostor, na to už tolik vůle není. Ptát se předtím neumí.
V březnu schválila koaliční většina znak a vlajku obvodu na mimořádném zastupitelstvu. Zastupitelé dostali návrh týden předem, veřejnost se k němu nevyjadřovala vůbec. Navrhovali jsme odklad a výstavu návrhu při otevření nové radnice, aby obvod mohl říct, že znak ladí společně s lidmi. Symboly, které mají obvod reprezentovat generace, se schvalovaly podle harmonogramu jedné slavnostní kolaudace.
U Chlumu se stejný postup projevil ještě názorněji. Studie se zveřejnila ve chvíli, kdy byla v podstatě hotová, a teprve pak se strhla vlna dotazů k šířce nových cest a k parkovišti u paty kopce. Výsledkem je přepracování, které stojí čas i peníze, a lidé, kteří místo debaty o variantách říkají rovnou ne. Kdyby se obvod zeptal ve fázi zadání, kdy se ptát má, na přání a názory obyvatel, měl by dnes zdarma k dispozici znalost lidí, kteří po Chlumu chodí desítky let. Další lokalita, kde je obvod tajnůstkářský, je povodňový park Lobzy. Došlo k výkupu pozemků celé lokality, ale není možné získat informace o tom, jaký je aktuální záměr, jak bude lokalita vypadat. Dostupná studie je 14 let stará a z vyjádření vedení obvodu nebude naplňována. Jak budou Lobezské louky v budoucnu vypadat se snad dozvíme dřív, než na ně vyjedou bagry.
Participace znamená ptát se na zadání, ukazovat konkrétní varianty s riziky i přínosy, a hlavně vysvětlit, proč byl který podnět zapracován a proč jiný ne. Bez té poslední části zůstává sběr podnětů jen anketou, po které se stejně udělá to původní.
Participativní rozpočet obvodu má letos dva miliony korun na pětadvacet tisíc obyvatel. Plzeň 3 rozděluje devět milionů a dělí je po milionu do devíti místních částí, takže Radobyčice nesoutěží se Skvrňany o stejný balík. Na Čtyřce dnes Bukovec, Červený Hrádek, Újezd a Zábělá soutěží s Doubravkou a Lobzy, a výsledek je předvídatelný.
Co budeme chtít
Do šesti měsíců od ustavení nového zastupitelstva předložíme statut Doubraveckých listů s redakční radou složenou ze zástupců všech zastupitelských klubů a s garantovaným rozsahem pro názory zastupitelů i pro spolky. Web obvodu přihlásíme do nejbližšího ročníku Zlatého erbu a hodnocení poroty zveřejníme celé, včetně výtek. A u každé územní nebo krajinářské studie proběhne veřejné projednání ve fázi zadání, ne až nad hotovým výkresem.
Chceme Plzeň, která se ptá dřív, než rozhodne, a která umí vysvětlit, proč nakonec rozhodla jinak, než jste navrhovali.
#ChcemePlzeň