Problém není v tom, že by se radnice lidí neptala vůbec. Ptá se jich pozdě. Místo aby veřejnost zapojila už při rozhodování o tom, co a jak se má řešit, často jí představí až zpracovaný návrh. Lidé pak nediskutují o možnostech, ale připomínkují něco, do čeho už byly vloženy čas a peníze.
Chlum je jednou z dominant Plzně a pro obyvatele Doubravky doslova srdcovou záležitostí. Právě při zásahu do takových míst se ukazuje, jak radnice přistupuje k lidem: jestli jim naslouchá, nebo je staví před hotovou věc. Obvod si nechal zpracovat studii, která počítala se širokými štěrkovými cestami místo přírodních pěšin, s kácením velkého množství stromů a s velkým parkovištěm na poli pod vrchem. Veřejnost byla přizvána až k připomínkování hotové studie v říjnu 2025, a to jen na velmi krátkou dobu. Místo debaty nad záměrem se tak lidé museli bránit už hotovému projektu.
Díky tlaku veřejnosti, opozičních zastupitelů, médií a petici za zachování přírodního charakteru Chlumu se podařilo nejhorší zásahy odvrátit: parkoviště z plánů zmizelo a cesty budou užší. Výsledek stále není ideální, ale ukázal sílu aktivních občanů. Zaplatilo se za něj ovšem přepracováním studie, časem, penězi a nedůvěrou lidí, kteří místo debaty o variantách rovnou říkali „NE“. Kdyby se obvod zeptal už ve fázi zadání, měl by zdarma k dispozici názory lidí, kteří po Chlumu chodí desítky let.
Obvod umí informovat o tom, co už rozhodl. Ptát se předem neumí.
A Chlum není výjimka. Podobný přístup vidíme i u dalších rozhodnutí obvodu.
V březnu schválila koaliční většina na mimořádném zastupitelstvu znak a vlajku obvodu. Zastupitelé dostali návrh týden předem, veřejnost se k němu nevyjadřovala vůbec. Navrhovali jsme odklad a výstavu návrhů při otevření nové radnice, aby obvod mohl říct, že znak ladil společně s lidmi. Symboly, které mají obvod reprezentovat po generace, se nakonec schvalovaly podle harmonogramu jedné slavnostní kolaudace.
A povodňový park v Lobzích? Obvod vykoupil pozemky celé lokality, ale jaký je aktuální záměr a jak bude místo vypadat, se nedozvíte. Jediná dostupná studie je 14 let stará a vedení obvodu podle ní již postupovat nebude. Snad se záměr dozvíme dřív, než na Lobezské louky vyjedou bagry.
Participace přitom není formální povinnost ani anketa jednou za rok. Znamená ptát se lidí na jejich představy ještě před zadáním studie, ukázat konkrétní varianty s riziky i přínosy a srozumitelně vysvětlit, proč byl který podnět zapracován a proč jiný ne. Bez té poslední části zůstává sběr podnětů jen anketou, po které se stejně udělá to původní. Otevřená komunikace není překážkou rozvoje, ale podmínkou, aby projekty získaly důvěru lidí.
Začít se dá u základní informovanosti. Na webu obvodu je dnes těžké dohledat konkrétní informace o připravovaných projektech. Kvalitu komunikace přitom lze změřit a zlepšit, například v soutěži Zlatý erb, která nabízí bezplatný audit.
Konkrétní kroky
Co budeme chtít
- Veřejné projednání u každé studie už ve fázi zadání, ne až nad hotovým výkresem.
- Dostatek času a srozumitelné informace pro vyjádření veřejnosti u všech klíčových investic.
- Zveřejněné vypořádání podnětů: co se zapracovalo a proč ostatní ne.
- Systematickou participaci během celého roku, ne alibi jednou za čas.
- Přihlášení webu obvodu do nejbližšího ročníku Zlatého erbu a zveřejnění celého hodnocení poroty včetně výtek.
Chceme Plzeň, která se ptá dřív, než rozhodne, a která umí vysvětlit, proč nakonec rozhodla jinak, než jste navrhovali.
#ChcemePlzeň
